Lékař Petr Mynařík dnes důchodce: Každý lékař by si měl zkusit pobýt ve špitále aspoň pět dnů, jako pacient

VSETÍN – Petr Mynařík nastoupil po absolvování brněnské lékařské fakulty v roce 1967 do vsetínské nemocnice. Svou původní aprobaci chirurgie později rozšíří o rehabilitační lékařství. Od mládí byl aktivní sportovec – gymnasta, ale i dalším sportům, jako lyžování, volejbalu věnoval hodně času. To krom jiného dokazují i noviny z jeho studentských let. Zřejmě vztah ke sportu ho přivedl na dlouholetou dráhu sportovního lékaře okresu. Bez nadsázky lze říct, že snad každý, kdo v okrese chtěl organizovaně čutat míčem, nebo užívat jiné sportovní náčiní, prošel jeho lékařskou kontrolou.
Od roku 1997 až 2007 zastával Petr Mynařík post lékaře týmu vsetínských hokejistů. A dlužno dodat že pro svou odborné kvality a přístup velmi oblíbeným. Letos osmašedesátiletý Petr Mynařík už opustil lékařské řemeslo a plně se věnuje svým pěti vnoučatům. Na naši otázku, jak by hodnotil 45 let práce lékaře, odpověděl: „Medicína za tu dobu ušla obrovský kus cesty. A to mne musí těšit. Na straně druhé o to víc mrzí, když vidím, že se někde nedokáže personál nemocnice chovat k pacientům lidštěji. Sám jsem to poznal, když jsem byl před časem pět dnů v nemocnici. Vnímal jsem to jako absenci vědomí personálu, že jsou zde pacienti, kteří mají zdravotní problémy. Dostal jsem sice od svého přítele lékaře čtyřlůžkový pokoj jen pro sebe, ale i tak jsem tu byl jako kus nějakého materiálu. A to jsem tam byl jako známý místní lékař. O to horší to musí být, když se v takové nemocnici ocitne tak zvaně řadový pacient. Asi by věci prospělo, kdyby každý lékař ale i další personál měl povinnosti ve špitále strávit čas od času pět dnů.“
Petr Mynařík patří mezi lékaře, u jehož jména je těžko hledat souvislosti s nějakou nespokojeností pacientů. Dnes si užívá zaslouženého důchodu. Do začátku roku jemu i sami sobě přejme, aby jeho následovníků bylo co nejvíce. On někdy stačí ve špitále jeden den.