ROŽNOV p. R. – Přestože minulá garnitura ovládající rožnovskou radnici prosazovala stavbu povodňové zídky na jednom z nejvíce ohrožených míst – Tyršově nábřeží, současné vedení města tomu nakloněno není. Letos se tak Rožnované ochrany před velkou vodou nejspíše nedočkají.
Více v tištěné podobě týdeníku Jalovec.
A proč nás město nechce chránit? Prý voda pár cenťáků, jóóóó kdyby ji někdy mělo vedení města doma, to by se stavěly 5m zdi…
všechny baráky na nábřeží jsou v povodňovém riziku zatopení sklepů.Žádná zeď spodní vodě nezabrání zatopit suterény domů.To ví každý,kdo alespoň tuší,co voda při povodni umí.Vybudovat nadpovrchovou zeď,znamená znemožnit rychlý odtok vody po skončené povodni.Obyvatelům nábřeží,pomáhej Bůh.Ty baráky v zátopovém prostoru,navíc přímo na břehu Bečvy,tam neměly co dělat.
A ja blbec myslel, že v případě zdi by mohla voda téct jak v koryte Bečvy, tak i za zdí na druhé straně – pokud by situace vyžadovala odvést vodu. Tá většinou teče z kopce vždycky, a je ji jedno, jestli před zdí, nebo za zdí. Nebo je to jinak???
voda před zdí za zdí mrcha ji ve štěrku podlezla a čeká se,až povodeň skončí.Vysají se sklepy,pojišťovny udělají túdle a život jde dál.Ale že bys byl Pepane ausgnerechnet blbec,to se zas tolik nepodceňuj.
Že by přes tu zeď ta voda z Becvy jako neohrozila ty baráky na nábřeží, sem myslel. Ale ty mi zase napíšeš ze ta voda podleze nebo preleze tu zeď . Holanďané tu vodu maji asi jinak ochočenou, nikdy zed nepodleze
Voda se do okolí tlačí štěrkovým podložím a stejně tak odtéká.Žádná nadpovrchová zeď nezabrání zatopení prostoru,kde jsou na nábřeží Bečvy domy.No a pak tu je ještě zákon o spojených nádobách.Rozuměj,jde o štěrkové podloží.Pokud by Bečva tekla v kameném korytě,pak by nadpovrchová zeď smysl měla.Žel,tak tomu není.
Tož,tak.