VAL. BYSTŘICE – Pátý ročník Portášských slavností přilákal v sobotu 12. července do Valašské Bystřice tisíce lidí. Vyvrcholením oslav byla ukázka historické bitvy inspirované protihabsburskými rebeliemi v době třicetileté války.
Program slavností byl nabitý zajímavostmi. V pátek 11. července se vše podstatné odehrávalo v parku před školou, kde historická vojska založila své tábory. Navečer pak hlídky vojáků a portášů brázdily obcí a bubnováním zvaly obyvatele na hlavní program, jenž se odehrál druhý den.
V sobotu vše odstartovalo hned dopoledne. Na své si přišly především děti, pro něž organizátoři, kterými byl Valašský sbor portášský, připravili řadu soutěží a her. Ve 14 hodin pak v amfiteátru vedle Společenskému domu U Pernických Portášské slavnosti vypukly naplno. Na pódiu se vystřídal Valašský soubor Troják s cimbálovkou a herci těšínského divadla s hrou Ondráš, pán z Lysé hory.
Okolo čtvrté hodiny se začalo schylovat k bitvě – v amfiteátru se představilo na sto účinkujících, kdy kromě portášů mezi nimi byli slovenští kuruci a členové různých klubů vojenské historie. Bitevní ukázka proběhla na nedaleké Vanduchově louce. Tentokrát organizátoři sáhli do 16. století a divákům se rozhodli přiblížit třicetiletou válku. Jakmile bylo dobojováno, tak se centrum dění vrátilo zpět do amfiteátru. Zde už všichni čekali na vystoupení rožnovské Javořiny a slovenských trombitášů. Po nich před diváky předstoupili hrdelní pěvci Altai Kai. O pomyslnou kulturní tečku se postaral Tomáš Kočko se svým orchestrem.
________________________________________________________________
Vzhledem k tomu, že mnozí Valaši už neví, kdo to byli portáši, položili jsme na toto téma několik otázek etnografovi Danielu Drápalovi.
Kdy portášský sbor vznikl, na čí popud to bylo a kde všude portáši působili?
„Počátky portášů jsou spjaty s neklidnou dobou třicetileté války a valašskými rebeliemi. Ustavení jednoho sta tzv. věrných Valachů mělo v roce 1638 napomoci k zajištění bezpečnosti v kraji. Zpočátku sbor financovaly úřady ve Vídni a portáši byli formálně povoláváni do služby císařem, od roku 1717 převzali jejich financování a řízení moravští stavové. Původně byl užíván termín „věrní Valaši“, až od poloviny 17. století se začalo uplatňovat označení portáši, které bylo převzato z Uher.“
Valašský spisovatel Čeněk Kramoliš líčí občas portáše jako neoblíbenou prodlouženou ruku vrchnosti. Proč Valaši tento ozbrojený strážný sbor neměli v oblibě?
„Otázka je trochu zavádějící, protože i Čeněk Kramoliš ve svých dílech akceptoval pozitivní přínos portášů pro bezpečnost kraje, jinak by je jen stěží nazýval valašským či národním vojskem. Oddíl byl ustaven především jako bezpečnostní nástroj, pozdější třídně ovlivněné dezinterpretace, které jednoznačně vyzvedávaly zbojníky a naopak zatracovaly portáše, jsou příliš zjednodušující. Je třeba si uvědomit, že v aktivitách tzv. zbojníků se jen těžko daly oddělit motivy sociální od ekonomických či kriminálních.“
Portáši bojovali proti kriminálním živlům. Byla to jejich jediná činnost?
„Jejich působnost byla nejen podél zemské hranice, odkud přicházely četné kriminální skupiny. Portášská desátnictva nacházíme nějaký čas i na Rusavě či Podhradní Lhotě. V době olomouckých jarmarků dohlížela nad bezpečností na přístupových cestách z Valašska do Olomouce. Dohlížela na dodržování požárně-bezpečnostních nařízení, doprovázela provinilce k soudu. Vystupovala i vojensky, mnozí se např. vyznamenali svou statečností při vpádu pruských oddílů v době prusko-rakouských válek v polovině 18. století.“
Jaká byla hierarchie u portášů?
„Velel jim poručík, kterého zastupoval šikovatel, mužstvo bylo děleno do desátnictev pod vedením desátníka. Lokalizace desátnických postů se operativně měnila, ještě do poloviny 18. století bylo jedno z desátnictev situováno až v Březové pod Lopeníkem. To dokládá, že zpočátku nebyli portáši jen záležitostí ryze valašskou.“
Kdy portáši zanikli a proč?
„Byli zrušeni císařským rozhodnutím na sklonku třetího desetiletí 19. století. Vídeňské úřady směřující monarchii k centralizovanému státu odmítala tento autonomní, ryze zemský bezpečnostní sbor. Ač se argumentovalo jeho nepotřebností, s odstupem jen několika málo let bylo v Rakouském císařství zavedeno četnictvo.“
Loading ...
Facebook
Napište nám